The Constitution of the Markrabstvi Moravske / Zákoník MM

Goto down

The Constitution of the Markrabstvi Moravske / Zákoník MM

Příspěvek  edbart za Wed May 09, 2012 6:21 pm

Vážení obyvatelé Markrabství Moravského a jeho návštěvníci

v současné době je ve schvalovacím procesu zákoník Markrabství Moravského. Jedná se o poměrně rozsáhlý soubor, proto je schvalován po částech. Zde najdete již schválené části zákoníku.

Jednotlivé části zákoníku jsou platné od druhého dne po zveřejnění.

Zákoník je rozdělen do pěti částí.
1. kniha - popisuje obecně platná pravidla, z kterých dále vychází ostatní části zákoníku - říkejme jí Ústava
2. kniha - obsahuje seznam trestů, které je možné uložit pachatelům trestných činů
3. kniha - obsahuje detailnější popis jednotlivých trestných činů
4. kniha - řeší procedurální záležitosti výkonu soudní, zákonodárné i výkonné moci
5. kniha - obsahuje obecně závazné vyhlášky upřesňující ty body ostatních částí zákoníku, které to potřebují.

Aktuální schválené znění jednotlivých knih zákoníku je zde:

Kniha 1 - konstituce


Kapitola 1 - principy

Odst. 1.1.1.:  Markrabství Moravské je nedílnou součástí Zemí Koruny české.

Odst. 1.1.2.:  Nejvyšším vládcem Markrabství Moravského je Král Zemí Koruny české.

Odst. 1.1.3.:  Zákony a vyhlášky vydané králem Zemí Koruny české jsou beze zbytku platné v Markrabsví Moravském a je povinností zákonodárných sborů markrabství začlenit tyto normy do zákonů země, případně upravit zákonné normy markrabství tak, aby nevznikl rozpor mezi právním řádem markrabství a normami vydanými králem Zemí Koruny české.

Odst. 1.1.4.:  Zákony Markrabství Moravského nejsou zpětně platné. Platnost zákonů a vyhlášek Markrabství Moravského a měst Markrabství Moravského začíná první minutou dne následujícího po dni jejich zveřejnění.


Kapitola 2 – zemská rada

Odst. 1.2.1.:  Reálná vláda nad markrabstvím je vykonávána volenými zástupci obyvatel markrabství, zemskou radou v čele s místodržícím a starosty měst.

Odst 1.2.2.:   Místodržící, vůdce zemské rady, je nejvyšší autoritou Markrabství Moravského po králi Zemí Koruny české.

Odst 1.2.3.:   Místodržící je ochráncem markrabství. Cokoliv koná, koná pro dobro a ochranu osob a majetku markrabství

Odst. 1.2.4.:  Zemská rada je volena na dobu 60 dnů prostřednictvím zemských voleb, kterých se mohou účastnit všichni plnoprávní občané markrabství. Rada má 12 členů, 10 z nich zastává různé ministerské funkce, jednou z těchto funkcí je funkce místodržícího
i.  Místodržící vládne markrabství. Jmenuje a odvolává jednotlivé ministry, kteří svůj post zastávají s jeho svolením a jednají jeho jménem. Řídí vydávání a úpravy právních předpisů.
ii. Hofmistr je přímo odpovědný za dodávky chovných zvířat farmářům, vykonává dohled nad správou zemských dolů a vydává peněžní granty z prostředků kraje. Může také pro seržanta vyčlenit z rozpočtu kraje peněžní prostředky na provoz zemské armády a policejních sil markrabství.
iii. Perkmistr je odpovědný za správu zemských dolů.
iv. Ministr obchodu dohlíží na obchodní činnost v markrabství. Spravuje zemský trh a disponuje produkcí zemských dolů.
v. Strážmistr dozoruje ozbrojené složky země. Může nakupovat a prodávat zbraně a vydávat granty (použitelné armádami). Přiděluje peníze na provoz zemských hlídek konstáblovi, může mu jednorázově přidělit nebo odebrat finanční zdroje, stejně tak jako určit týdenní finance. Má zároveň úplný přehled nad konstáblovými finančními operacemi.
vi. Konstábl organizuje obranu měst najímáním maršálů.
Najímání šéf maršálků (vůdců maršálských skupin) probíhá v utajení, v přímém kontaktu s dotyčnou osobou. Konstábl určuje počet potencionálních maršálů a požadované vlastnosti. Konstábl zároveň určuje množství peněz na výplaty maršálů a vyplácí je. Výplata je prováděna pouze jednou ve výši určené konstáblem.
vii. Kapitán velí zemské armádě.
viii. Veřejný žalobce zahajuje soudní řízení a vede obžalobu v soudních přích před soudním dvorem markrabství.
ix. Soudce vykonává spravedlnost v souladu se zákony a vyhláškami platnými na území markrabství.
x. Mluvčí předává rozhodnutí místodržícího a zemské rady lidu markrabství a starostům jednotlivých měst.
xi. Řadový člen zemské rady může být kdykoliv uveden do jedné z výše uvedených funkcí nebo do jiných funkcí, které jim může místodržící přidělit (například funkce rektora univerzity)

Odst. 1.2.5.:Každé politické uskupení, jehož členové jsou ve volbách zvolení do zemské rady, dostane ze zemské pokladny příspěvek ve výši 1200 grošů . Příspěvek bude hofmistrem formou grantu předán leaderovi kandidátky.

Odst. 1.2.6.: Místodržící je volen většinou hlasů zemských radních. Ze své funkce může sám odstoupit, nemůže být odvolán

Odst. 1.2.7.: Odměny a pokuty pro zemskou radu a městské úředníky.

Odměny pro členy zemské rady :
Místodržící – 120 grošů
Hofmistr a komoří – maximálně 100 grošů
Kapitán a Konstábl – maximálně 80 grošů
Ostatní členové – maximálně 60 grošů
Odměny pro městské úředníky :
Starosta – maximálně 40 grošů
Poradce (Mentor) – maximálně 60 grošů

Pokuty pro členy zemské rady:
Místodržící – maximálně 150 grošů
Hofmistr a komoří – maximálně 120 grošů
Kapitán a konstábl – maximálně 100 grošů
Ostatní členové – maximálně 80 grošů


Pravidla vyplacení odměn zemským radním a pravidla pro vymáhaní pokut za jejich neaktivitu:

1. Výborná aktivita, tzn. 91% - 100% účast na fóru, na hlasováních, či diskusích a na IG povinnostech, výborné plnění funkce = 100% výše odměny.

2. Normální aktivita, tzn. 71% - 90% účast na fóru, na hlasováních, či diskusích a na IG povinnostech, normální plnění funkce = 70 % výše odměny.

3. Občasná aktivita, tzn. 51% - 70% účast na fóru, na hlasováních, či diskusích a na IG povinnostech, normální plnění funkce = 50 % výše odměny.

4. Téměř žádná aktivita, tzn. 26% - 50% účast na fóru, na hlasováních, či diskusích a na IG povinnostech, normální plnění funkce = 20% odměny.

5. Žádná aktivita na fóru, tzn. 0% - 25% účast na fóru, na hlasováních, či diskusích a na IG povinnostech, normální plnění funkce = bez odměny.

6. Při nedbalém plnění funkce pokuta dle míry nedbalosti - posuzuje místodržící.

7. Při nedbalém plnění funkce a neaktivitě v radě pokuta v plné výši.

Všeobecná pravidla:
Člen zemské rady, který se nemůže dostavit na zasedání, nebo nemůže vykonávat svou funkci ze zdravotních, či rodinných důvodů, to musí oznámit. Oznámení musí obsahovat minimálně dobu nepřítomnosti.

Starostům může být vyplacena odměna za vzorné vykonávání jejich funkce a spolupráci s zemskou radou. O udělení a výši odměny rozhoduje místodržící. Maximální výše odměny pro starostu za jedno jeho funkční období je 40 grošů. Odměna se vyplácí 5 dní před koncem volebního období starosty.

Poradcům (mentorům) může být vyplacena odměna za vzorné vykonávání jejich funkce. O udělení a výši odměny rozhoduje místodržící. Maximální výše odměny pro poradce (mentora) je 60 grošů za jedno funkční období jeho starosty. Odměna se vyplácí 5 dní před koncem volebního období jeho starosty.

Pokutu nařizuje místodržící. Sám místodržící môže byť odmenený i pokutovaný, podľa dohody rady. Rovnako sa môže odmeny aj vzdať. Výši všech odměn resp. pokút sdělí místodržící písomne v zasadacej miestnosti rady, nejpozději 6 dní před koncem funkčního období aj s objasnením výšky odmien, resp. pokút. Nový místodržící tieto odmeny alebo pokuty potvrdí a nariadi ich vyplatenie, ktoré má na starosti hofmistr. Tiež môže vyplatenie odmien, pokút pozastaviť a znova ich dať rade na prerokovanie. Odmeny musia byť vyplatené najneskôr 10 dní od začatia nového funkčného obdobia. Pokuty sa vymáhajú súdnou cestou.

Kapitola 3 – Zákonodárná moc markrabství.

Odst. 1.3.1.: Návrh zákona se stává zákonem po podpisu místodržícím.

Odst. 1.3.2.: Jakýkoliv člen zemské rady může podat návrh zákona k projednání v zemské radě, která ho po dokončení příslušné diskuze předá místodržícímu k zahájení hlasování.

Odst. 1.3.3.: Pouze místodržící je oprávněn k vložení nového zákona, odstranění nebo změně stávajícího zákona ve sbírce zákonů a to pouze poté, co příslušná změna prošla hlasováním v zemské radě

Odst. 1.3.4.: Místodržící může vydat vyhlášky, které dočasně fungují jako zákony do doby, kdy je projedná zemská rada. Vyhláška pozbývá platnosti buď jeden měsíc od vydání, nebo pokud jí zemská rada zamítne pomocí hlasování.

Odst. 1.3.5.: Změny v zákonech a Vyhlášky musí být mluvčím předány starostům, kteří do tří dnů zveřejní na městských vývěskách buď plné znění příslušné změny či vyhlášky, nebo odkaz na forum, kde se změna nachází.


Kapitola 4 – Soudní moc markrabství.

Odst. 1.4.1.: Spravedlnost v markrabství je spravována soudcem, který koná jménem místodržícího. Ve zvláště závažných kauzách, kde je možné uložit trest smrti nebo vyhnanství, vynáší rozsudek místodržící a soudce jej pouze zveřejňuje v jeho zastoupení.

Odst. 1.4.2.: Jakýkoliv trestný čin spáchaný na území markrabství je možné soudit dle zákonů markrabství.

Odst. 1.4.3.: Dokud není vynesen rozsudek, je každá souzená osoba považována za nevinnou. Během soudního řízení musí být souzená osoba k dispozici ostatním účastníkům soudního řízení.

Odst. 1.4.4.: Hodnota důkazů, seřazena od nejsilnějšího po nejslabší:
i. Nejsinějším důkazem je smlouva nebo písemná dohoda. Oficiální smlouva mezi jednou nebo více stranami vyžaduje potvrzení zemskou radou. Písemná dohoda je zveřejněný dokument podepsaný dvěmi nebo více stranami. Jakýkoliv písemný důkaz má vyšší váhu než jakýkoliv ústní důkaz.
ii. Doznání: Osoba se přizná ke spáchání k trestnému činu a před soudem nese následky svého jednání.
iii. Svědectví: Osoba, která se stala svědkem trestného činu a nahlásila ho příslušným autoritám, může poskytnout svědectví u soudu.

Odst. 1.4.5.: Soudní proces vždy sleduje následující sekvenci činností:
i. Svědectví a důkazy jsou shromážděny policejními složkami nebo přímo odeslány svědkem veřejnému žalobci.
ii. Po prostudování kauzy veřejný žalobce zahájí soudní řízení obžalobou.
iii. Na přání veřejného žalobce mohou policejní složky provést další šetření.
iv. Poté, co je obžaloba odeslána soudci, začíná oficiální část soudního řízení.
v. Soud
vi. Vynesení rozsudku.

Odst. 1.4.6.: Soudní řízení je veřejné a koná se v soudní síni markrabství (IG) nebo, pokud je to vyžadováno soudní stolicí, v hlavním sídle soudu Markrabství Moravského (forum).

Odst. 1.4.7.: Kdokoliv je obviněn ze spáchání trestného činu na území Markrabství Moravského, má nárok na obhájce.
Obhájce má přístup k důkazům shromažďovaným policejními složkami a může sám předkládat důkazy ve prospěch obžalovaného, povolávat svědky obžaloby a diskutovat právní aspekty týkající se činu, z kterého je jeho mandant obžalován.

Odst. 1.4.8.: Soud může vyslechnout výpovědi svědků. Svědci musí před soudem přísahat, že budou mluvit pravdu a nic než pravdu.

Odst. 1.4.9.: Odsouzená osoba se může odvolat ke králi, aby přezkoumal rozhodnutí soudu a to v případě
i. Trestu smrti
ii. Vyhnanství
iii. Vězení přesahujícího délkou trvání 10 dní.


Kapitola 5 – Práva občanů.

Odst. 1.5.1.: Všichni občané markrabství musí přísahat věrnost a oddanost markrabství a sloužit mu.

Odst. 1.5.2.: Všichni občané markrabství mají povinnost znát a dodržovat zákony markrabství.

Odst. 1.5.3.: Všichni občané mohou využívat práva, která jim zaručují zákony markrabství:
i. Právo na práci.
ii. Právo koupit si zem, pokud zaplatí požadovanou cenu.
iii. Právo hlasovat ve volbách starosty a do zemské rady.
iv. Právo stát se členem jakéhokoliv profesního spolku, politické strany, duchovní nebo kulturní organizace, jejíž činnost je v souladu se zákony markrabství

Odst. 1.5.4.: Všichni občané markrabství jsou povinni pokud je to nutné pomáhat své zemi placením daní a službou v armádě nebo policejních složkách kdykoliv, kdy taková nutnost vyvstane.

Odst. 1.5.5.: Nikdo nesmí snižovat důvěryhodnost a reputaci občanů markrabství falešným obviněním z trestného činu nebo pomluvou.

Odst. 1.5.6.: Každý občan markrabství může policejním složkám hlásit trestné činy spáchané vůči jeho osobě nebo druhým osobám, pokud byl jejich přímým svědkem.

Odst. 1.5.7.: Právo pracovat uvedené v článku 1.5.3 nesmí být omezováno místními rozhodnutími o omezení přístupu do dolu. Omezit přístup do dolu může pouze zemská rada prostřednictvím Hofmistra.

Odst. 1.5.8.: Šlechtické tituly a oficiální funkce jsou chráněny zákonem. Neoprávněné užívání titulu nebo funkce je trestný čin. Za tituly a funkce, na které se vztahuje tento odstavec jsou pokládány ty, které jsou stanoveny na úrovni království či markrabství.


Kapitola 6 – Práva skupin.

Odst. 1.6.1.: Občané markrabství se mohou sdružovat v řádech, ceších, organizacích či jiných skupinách politické, kulturní či ekonomické povahy, pokud takovým sdružováním neporušují zákony markrabství.

Odst. 1.6.2.: Skupiny uvedené v odstavci 1.6.1 mohou požádat zemskou radu o uznání a získat speciální privilegia pro své členy. Toto uznání se potvrzuje dekretem místodržícího, ve kterém jsou zároveň definována práva členů skupiny a jejich povinnosti vůči markrabství.

Odst. 1.6.3.: Náboženské skupiny mohou být uznány nejvýše postaveným členem církve v markrabství.

Odst. 1.6.4.: Jakákoliv obchodní skupina může být uznána zemskou radou poté, co její žádost o uznání prostuduje ministr obchodu.

Odst. 1.6.5.: Rytířské řády mohou být uznány králem Zemí Koruny české nebo místodržícím.

Odst. 1.6.6.: Žádná vojenská organizace nebo skupina válečného charakteru není oprávněna pohybovat se po markrabství nebo rekrutovat nové členy na jeho území bez souhlasu zemské rady. Každý vydaný souhlas je časově omezený a může být zemskou radou kdykoliv bez varování odvolán.



Kapitola 7 – Obchod. (celá kapitola zrušena)

Odst. 1.7.1.: Všichni občané markrabství mají právo obchodovat na tržnicích.

Odst. 1.7.2.: Svoboda občanů markrabství obchodovat na trzích markrabství nesmí ohrozit ekonomický rozvoj markrabství nebo porušit sociální rovnováhu.

Odst. 1.7.4.: Ceny prodávaného zboží musí být prodávajícím stanoveny v souladu s odstavcem 3.3. týkajícím se trestných činů proti trhu a obchodu.

Odst. 1.7.5.: V případě nedostatku nebo války může starosta města vyhláškou upravit maximální cenu základních a strategických druhů zboží na místním trhu, maximální množství zboží, které může jeden člověk nakoupit či jiné parametry obchodu.

Odst. 1.7.6.: V případě nedostatku nebo války může zemská rada vyhláškou upravit maximální ceny základních či strategických druhů zboží, maximální množství zboží, které může jeden člověk nakoupit či jiné parametry obchodu v celém markraství nebo jeho části.




Kapitola 8 – Města.

Odst. 1.8.1.: Občané markrabství jsou zároveň občany konkrétních měst v markrabství. Město představuje základní politickou jednotku království.

Odst. 1.8.2.: Každé město je řízeno starostou voleným obyvateli města. Starostou se stává ten kandidát, který získá většinu odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů vítězí starší kandidát.

Odst. 1.8.3.: Starosta je odpovědný za řízení a rozvoj ekonomiky města a za veřejný život města.

Odst. 1.8.4.: V případě, že starosta odstoupí ze své funkce nebo není schopen řádně řídit své město, nebo v případě, že se starosta zmocní své funkce nezákonnou cestou, může zemská rada prostřednictvím řízené revolty dosadit do funkce dočasného správce města, který má stejná práva a povinnosti, jako starosta, a je pověřen řízením města do dalších voleb.

Odst. 1.8.5.: Starosta zajišťuje platnost zákonů a vyhlášek vydaných zemskou radou a místodržícím na území svého města.

Odst. 1.8.6.: Starosta může jménem města podávat obžaloby lidí podezřelých ze spáchání trestného činu na území města k soudnímu dvoru markrabství.

Odst. 1.8.7.: Starosta má zákonodárnou moc ve svém městě. Může vydávat městské vyhlášky, které mají na území města po omezenou dobu váhu zákonů, pokud tyto vyhlášky nejsou v rozporu se zákony a vyhláškami vydanými zemskou radou či místodržícím nebo králem.

Odst. 1.8.8.: Občané města mají právo napadnout platnost městských vyhlášek, pokud cítí, že vyhláška je v rozporu s právními předpisy markrabství nebo království. Nejsou však oprávněni konat v rozporu s nimi, dokud zemská rada nerozhodne o jejich stížnosti.

Odst. 1.8.9.: Zemští radní mají stejná práva zmíněná v odstavci 1.8.8 jako ostatní občané, nemusí ale být obyvateli města, kde byla dotčená vyhláška vydána.

Odst. 1.8.10.: Starosta má právo vypsat daně z nemovitosti (pole a dílny). Daně mohou být vypsány jednou za 15 dní a splaceny musí být nejpozději do 7 dnů od vypsání. Neplacení daní je trestný čin.

Odst. 1.8.11.: Starosta, zvolen v radných volbach, dostane od zemské rady príspěvek ve výši 50 grošu. Příspěvek bude předán Hofmistrem formou grantu. (Datum platnosti: od 17.12.1458 00:01)


Kapitola 9 – Oficiální jazyk

Odst. 1.9.1.: Oficiální jazyk Zemí Koruny české je čeština. Kromě češtiny je povoleno užívání slovenštiny, angličtiny a nemciny, komunikace v těchto jazycích však nezakládá právo na odpověď ve stejném jazyku.
Užívání jakéhokoliv jiného jazyka na veřejných místech je zakázané, pokud není okamžitě dodán český překlad.

Odst. 1.9.2.: Kdokoliv, kdo je přistižen při užívání jiného než výše uvedených jazyků na veřejném místě, aniž by zároveň dodal český překlad, obdrží varování jménem veřejného žalobce. Pokud ke své řeči nedodá příslušný překlad nebo bude nadále pokračovat v užívání cizího jazyka i po varování, bude obviněn z rušení veřejného pořádku.

Odst. 1.9.3.: Pro potřeby tohoto zákona jsou jako „veřejná místa“ definována následující místa:
Radnice (ve hře);
Hrad (ve hře);
Zemský soudní dvůr (ve hře);
Celá sekce Markrabství Moravské na fóru



Kniha 2 - seznam trestů

Odst. 2.1.1.: Každému zločinci, který bude soudem Markrabství Moravského shledán vinným z trestného činu spáchaného na území Markrabství Moravského, bude vyměřen spravedlivý trest. Výše trestu odpovídá závažnosti trestného činu, kterého se dopustil.

Odst. 2.1.2.: Soudce Markrabství Moravského může viníkovi vyměřit následující tresty:
i. Veřejná omluva v příslušném městském či zemském auditoriu.
ii. Pokuta
iii. Vězení; pro lehčí trestné činy nepřesahující dobou trvání 3 dny.
iv. Vězení; pro těžší trestné činy s dobou trvání 3 nebo více dní.
v. Vyhnanství a/nebo zákaz vstupu na území markrabství
vi. Smrt oběšením, stětím či upálením. Příslušníci šlechtického stavu nemohou být věšeni.

Odst. 2.1.3.: Trestné činy jsou děleny do čtyř kategorií: Lehké trestné činy, středně těžké trestné činy, závažné trestné činy a hrdelní zločiny.
i. Lehké trestné činy mohou být trestány postihem dle bodů i a ii (Odstavec 2.1.2)
ii. Středně těžké trestné činy mohou být trestány postihem dle bodů ii a iii (Odstavec 2.1.2)
iii. Závažné trestné činy mohou být trestány postihem dle bodů ii až v (Odstavec 2.1.2)
iv. Hrdelní zločiny mohou být trestány postihem dle bodů ii až vi (Odstavec 2.1.2)

Odst. 2.1.4.: Opakované páchání trestného činu je trestáno vyšším postihem než minulý přečin.

Odst. 2.1.5.: Projevení upřímné lítosti může snížit úroveň postihu za spáchaný trestný čin.

Odst. 2.1.6.: Spoluúčast, podíl či podpora páchání trestného činu bude stíhána jako spolupachatelství trestného činu. Spolupachatelé mohou být trestáni nižším postihem

Kniha 3 - trestné činy

Kapitola 1: Útok na práva jednotlivce

Odst. 3.1.1.: Trestný čin pomluvy je definován jako jakákoliv forma písemného nebo ústního sdělení, která útočí na osobní či profesní čest jakéhokoliv občana Markrabství Moravského.

Pomluva je lehký trestný čin a viníkovi by měla být uložena veřejná omluva s pokutou ve výši od 1 do 200 grošů, závislá na dopadech pomluvy na oběť.
Opakované páchání trestného činu pomluvy a pomluva příslušníka šlechtického stavu, městského či zemského úředníka nebo vojenského či policejního důstojníka je středně těžký trestný čin.

Pro potřeby tohoto Odstavce je pomluva jakékoliv sdělení, které obsahuje nepravdivé tvrzení, ať už výslovně uvedené nebo z uvedených skutečností plynoucí, které má potenciál poškodit pověst jednotlivce, produktu, obchodu, skupiny, vlády či národa.

Odst. 3.1.2.: Krádež je jakýkoliv čin, jehož cílem je získat majetek jiné osoby či skupiny osob bez jejího/jejich souhlasu nebo za pro ní/ně krajně nevýhodných podmínek. Jedná se o středně těžký trestný čin
Loupežné přepadení je definováno jako jakýkoliv čin, jehož cílem je ukrást majetek jiné osoby nebo skupiny osob za použití násilí. Jedná se o závažný trestný čin.
Organizovaná loupež je definována jako jakákoliv loupež, která popírá svobodu volného pohybu osob a zboží v Markrabství Moravském. Jedná se o hrdelní zločin.

Odst. 3.1.3.: Otrokářství je definováno jako jakýkoliv pokus, úspěšný nebo ne, najmout někoho za mzdu nižší než je stanovená minimální mzda. Minimální mzdu určuje příslušná radnice města, pokud tak neučiní, platí minimální mzda Markrabství Moravského. Ta je stanovena na 15 grošů.
Výjimkou z tohoto nařízení jsou případy, kdy zaměstnanec práci za nižší než minimální mzdu koná za účelem pomoci jinému občanu, služby bohu nebo jako akt pokání. Soudce může ospravedlnit toto jednání v případě soukromého kontraktu pod úrovní minimální mzdy, pokud byl předem veřejně oznámen kapitánu policie příslušného města.
Skutkovou podstatu trestného činu otrokářství naplňuje také nucení číšníka pracovat v hospodě proti jeho vůli.
Otrokářství je lehký trestný čin. Opakované páchání otrokářství je středně těžký trestný čin.


Kapitola 2: Útoky proti skupinám obyvatel

Odst. 3.2.1.: Neoprávněné užívání zemskou radou uznaného názvu organizace je středně těžký trestný čin.

Kapitola 3:  Útoky na trh a obchod

Odst. 3.3.1.: Přečin proti cenové regulaci je definován jako nákup nebo prodej zboží za ceny, které jsou mimo rozsah povolený cenovou vyhláškou (viz odst 5.1.1), bez předchozího souhlasu hofmistra, ministra obchodu, mistodrziciho nebo starosty města.
Každý jednotlivý nákup/prodej zboží porušující tento odstavec je vnímán jako samostatně páchaný trestný čin.
Jedná se o lehký trestný čin.
Opakované páchání přečinu proti cenové regulaci je středně těžký trestný čin.

Odst. 3.3.2.:Odst. 3.3.2.: Spekulace je definována jako nákup zboží na trhu a jeho následný prodej na stejném trhu za vyšší cenu.Jako spekulativní prodej je posuzován každý prodej stejného druhu zboží v rozmezí 42 hodin.
Výjimku má osoba, která je držitelem grantu od Markrabství. Povolení musí být uvedeno v podmínkách grantu. A dále má tuto výjimku řádně zvolený starosta města.
Další výjimkou jsou domluvené obchody, zboží prodávané na domluvu nesmí na trhu zůstat déle než 30 minut.
Dle rozsahu ,druhu a ceny zboží se jedná o lehký až těžký trestný čin. Pokuta za porušení nesmí být nižší než dvojnásobek zisku. (zákon platí od 1.1.1460)
Odst. 3.3.3.: Ekonomická manipulace je definována jako:
i. monopolizace; kdy jedna osoba nebo skupina osob kontroluje (nebo se pokouší kontrolovat) veškeré dostupné zásoby zboží stejného druhu za účelem vyvolání jeho nedostatku a významného zvýšení ceny. V případě, že nějaké zboží na trhu zcela chybí a prodávající je doveze nebo vyrobí, může je na trh umístit, ale za cenu neodporující dobrým mravům.
ii. dumpingové chování; definice dumpingu pro užití v tomto Odstavci je zakázaný dovoz zboží, jehož prodej na místním trhu může poškodit lokální ekonomiku.V případě zahraničních obyvatel lze za dumping považovat prodej jakéhokoliv zboží za cenu mimo rozsah uvedený v Cenové vyhlášce pro cizince (viz odst. 5.1.2.). Pro obvinění z dumpingu může být prodej jednoho kusu takového zboží dostatečným důvodem.
(Zmena 21.1.1459)
iii. hromadění nadměrných zásob; kdy osoba nebo skupina osob nakupuje vetší množství zboží jednoho druhu, na které je vyhlášena regulace prodeje z důvodu nedostatku, nez je množství povolené vyhláškou o nedostatku zboží.
Ekonomická manipulace je středně těžký trestný čin.

Odst. 3.3.4.: Prodej prázdných jídel v hospodě naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Trestán bude majitel takové hospody.
Jedná se o středně těžký trestný čin.

Kapitola 4:  Útoky na instituce Markrabství Moravského

Odst. 3.4.1.: Narušování veřejného pořádku je definováno jako jakýkoliv čin nebo nabádání k činu, jehož cílem je narušovat stanovený veřejný pořádek a klid markrabství. Jakékoliv porušení obecních vyhlášek či vyhlášek a zákonů markrabství může vést ke stíhání za tento trestný čin. Narušování veřejného pořádku je lehký až středně těžký trestný čin.

Odst. 3.4.2.: Rebelie je definována jako jakýkoliv útok na radnici nebo sídelní hrad markrabství za účelem svržení právoplatně ve volbách zvolené zemské rady či starosty a obsazení úřadu. Rebelie je závažný trestný čin.

Tento Odstavec se nevztahuje na rebelie schválené v pravoplatných volbách zvolenou zemskou radou, jejichž cílem je stanovit legální vládu nad městem nebo zemí.

Odst. 3.4.3.: Zrada je definována jako jakýkoliv čin, nebo pokus o něj, občana Markrabství Moravského proti institucím markrabství, zveřejnění důvěrných politických, ekonomických nebo vojenských informací, jehož cílem je (nebo má být) oslabení markrabství a její instituce a výsledkem ztráta půdy, sociální stability, politické svrchovanosti nebo ekonomické soběstačnosti.
Pokud se zrady dopustí člen zemské rady, bude jeho čin posuzován jako trestný čin velezrady.
Zrada je závažný trestný čin a velezrada je hrdelní zločin.

Odst. 3.4.4.: Falšování důkazů je definováno jako vytváření falešných důkazů nebo pozměňování již existujících důkazů pro použití v soudním řízení, jejichž užití zde může ovlivnit výsledek soudního řízení
Falešné svědectví je definováno jako uvádění nepravdivých nebo neúplných informací nebo zatajování informací před soudem během soudního řízení
Falšování důkazů a falešné svědectví jsou lehké trestné činy. Pokud se jich někdo dopustí s cílem falešně obvinit nevinnou osobu, bude mu vyměřen stejný trest jaký by byl v případě odsouzení vyměřen oběti jeho činu.

Odst. 3.4.5.: Zneužití veřejných statků je definován jako využití veřejného úřadu jeho držitelem s cílem osobního obohacení svého či spolupachatele
Ekonomické obtěžování je definováno jako jakékoli spekulativní jednání jejímž cílem je osobní ekonomický zisk na úkor veřejného hospodářství.
Zneužití veřejných statků a ekonomické obtěžování jsou závažné trestné činy.

Odst. 3.4.6.: Čin zneužití pravomoci je definován jako využití veřejného postavení mimo běžné povinnosti s cílemzískání politického nebo osobního zisku pro sebe nebo spolupachatele.
Zneužití pravomoci je závažný trestný čin.

Odst. 3.4.7.: Pohrdání soudem. Pokud jakákoliv osoba přítomná soudnímu jednání, žalobce, obžalovaný či svědek, uráží Soud jedním z níže uvedených způsobů, nemusí soudce brát jeho svědectví (obžalobu či obhajobu) v potaz při vynesení rozsudku. Kdokoliv se takového jednání dopustí, bude neprodleně souzen za pohrdání soudem.
Pohrdání soudem je závažný trestný čin.

Důvody pro obvinění z pohrdání soudem :
- užívání jiného než oficiálního jazyka před soudem;
- urážky soudu;
- projevování neúcty vůči soudu a soudním procedurám.

Odst. 3.4.8.: Bránění výkonu spravedlnosti. Kdokoliv by úmyslně ukryl, zatajil totožnost či pomáhal osobě, která spáchala trestný čin podle ustanovení zákona nebo vyhlášky platných v Markrabství Moravském bude potrestán jedním dnem vězení. Toto ustanovení se netýká osoby, která u soudu vystupuje jako právní zástupce obžalovaného.


4. Kniha - procestní řád

Kapitola 1:  Vyšetřování trestných činů


Odst. 4.1.1.: Policejní jednotky jsou odpovědné za zjišťování přestupků proti platným zákonům, shromažďování důkazů a identifikaci viníků protiprávního jednání. Po shromáždění důkazů dostatečných pro vznesení obvinění proti konkrétním osobám posílají report veřejnému žalobci a soudci. Veřejný žalobce na základě jejich reportu zahajují soudní proces.

Odst. 4.1.2. : Policejní jednotky jsou odpovědné za ověřování důvěryhodnosti a úplnosti důkazů.

Odst. 4.1.3. : Policejní jednotky jsou řízeny členem zemské rady ve funkci Konstábla. Ten má v rámci policejních jednotek hodnost stážmistra. V rámci policejních jednotek existují následující hodnosti:

i. velící důstojník – Strážmistr

ii. podřízený důstojník - Závodčí

iii. řadový policista .

Závodčího a řadové policisty jmenuje Strážmistr (Konstábl).

Odst. 4.1.4. : Policejní jednotky mají povinnost shromažďovat svědectví obětí trestné činnosti a předávat je, pokud je to nutné, soudnímu dvoru oblasti, kde byl trestný čin spáchán.

Odst. 4.1.5. : Členové policejního sboru mají povinnost informovat bez prodlení veřejného žalobce o všech trestných činech, o kterých vědí. Když je ukončeno policejní vyšetřování, musí předat zprávu o vyšetřování a všechny dokumenty týkající se kauzy veřejnému žalobci. Report musí obsahovat jméno a hodnost policejního důstojníka, který je za kauzu odpovědný.

Odst. 4.1.6. : Členové policejního sboru jsou oprávněni vyslýchat jakékoliv osoby, které mohou poskytnout informace k vyšetřovaným kauzám. Získané infomace jsou povinni zapsat a archivovat ve formě reportu minimálně do doby úplného ukončení soudního řízení k příslušné kauze.

Odst. 4.1.7. : Členové policejního sboru mohou uvalit vyšetřovací vazbu na jakoukoliv osobu přítomnou na území země, která je buď podezřelá z trestného činu spáchaného na území země nebo může poskytnout závažné informace k vyšetřované kauze. Osoby ve vazbě mohou provádět všechny běžné činnosti, které neporušují zákony země, nesmí ale vycestovat za hranice země či města určeného příslušným členem policejního sboru. Vazba končí ve chvíli, kdy vyšetřující člen policejního sboru předá tuto informaci zadrženému.

Odst. 4.1.7.a: Osoby, které jsou zadržovány pouze za účelem podání svědectví, musí být propuštěni okamžitě po podání svědectví.

Odst. 4.1.7.b: Osoby, které jsou zadržovány kvůli důvodnému podezření ze spáchání trestného činu na území země, mohou být zadržovány až do doby ukončení soudního jednání v příslušné kauze

Odst. 4.1.7.c: Osoba, která vycestuje mimo vymezené území přesto, že je na ní uvalena vazba, se dopouští trestného činu pohrdání soudem. Pokud je tato osoba ve vazbě kvůli podezření ze spáchání trestné činnosti, je automaticky považována za vinnou v celém rozsahu obžaloby.

Odst. 4.1.8 : Členové policejního sboru jsou povinni informovat oběti trestných činů o jejich právech: i. Oběti mohou podat trestní oznámení proti pachateli a dobrovolně vystupovat jako svědek před soudem. ii. Oběť může být u soudu zastupována právníkem. Právníci obvykle požadují za své služby odměnu. Tuto odměnu platí oběť, pro kterou právník pracuje. Soudce ale může nařídit, aby tuto odměnu uhradil pachatel.


Kapitola 2: Soudní řízení


Odst. 4.2.1. : Soudní řízení otevírá veřejný žalobce na základě informací od policejních jednotek o zahájení vyšetřování trestného činu nebo starosta města, pokud má k dispozici dostatečné důkazy o spáchání trestného činu proti městským zákonům konkrétní osobou.

Odst. 4.2.2. : Po dokončení vyšetřování veřejný žalobce nebo starosta města informuje všechny zúčastněné o zahájení prvního stání v rámci soudního řízení v otevřené kauze nebo ukončení kauzy.

Odst. 4.2.3. : Od okamžiku zahájení prvního stání běží lhůta dvou dnů, během kterých může obžalovaný přednést svou obhajobu a žalobce i obžalovaný mohou předvolat své svědky. Každý předvolaný svědek má lhůtu 2 dny běžící od okamžiku předvolání na přednesení svého svědectví. Poté, co skončí lhůty všech zúčastněných, soudce ukončí první stání a zahájí druhé stání.

Odst. 4.2.4. : Od okamžiku zahájení druhého stání běží lhůta dvou dnů, během kterých může obžalovaný přednést svou obhajobu a žalobce i obžalovaný mohou předvolat své svědky. Každý předvolaný svědek má lhůtu 2 dny běžící od okamžiku předvolání na přednesení svého svědectví. Poté, co skončí lhůty všech zúčastněných, soudce ukončí druhé stání.

Odst. 4.2.5. : Po ukončení druhého stání soudce vynese rozsudek.

Odst. 4.2.6. : Jako svědky nelze předvolat osoby, které se nemohou z objektivních důvodů soudního řízení zúčastnit, zejména nacházejí-li se mimo město v příslušné zemi nebo na odpočinku v kostele.


Kapitola 3 : Postupy zemské rady

Odst.4.3.1. : Všichni volení členové zemské rady mají právo na přístup do budovy zemské rady.

Odst.4.3.2. : Místodržící výslovně stanoví, které informace projednávané na fóru Zemské rady budou tajné. Výjimku tvoří citlivé informace, jejichž zveřejnění musí schválit:

I. Bezpečnost: stav armády MM, vojenské informace, pohyb hlídek a bezpečnostní opatření
II. Ekonomika: stav pokladny MM, stav skladu MM, obchodní cesty a granty


Odst.4.3.3. : Jakýkoliv člen zemské rady může podat návrh k projednávání v zemské radě. Návrh musí být vložen do zvláštního vlákna na fóru zemské rady a v název vlákna musí začínat slovem „Diskuze“ . Diskuze trvá minimálně 2 dny. Po dvou dnech může být návrh předán dál k hlasování. Pokud je hlasování prováděno na fóru, trvá další 2 dny. Pokud je prováděno ve hře, řídí se čas hlasování herním systémem.

Odst.4.3.4. : Návrhy na změnu zákonů nebo a návrhy nových zákonů: Návrh musí být formulován ve tvaru odpovídajícím stylu užívanému v zákoníku. Musí obsahovat informace o Knize, Odstavci, kterého se týká a cílové číslování jednotlivých odstavců nové verze. Návrhy, které nesplňují tuto podmínku, budou anulovány, nebo vráceny k formálnímu přepracování.

Odst.4.3.5. : Návrh je přijat, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů zemských radních odevzdaných v průběhu doby hlasování, pokud svůj hlas odevzdalo alespoň 50% všech radních. V případě hlasování o změnách odstavce 3 knihy 4 je nutná přítomnost 66% radních. Pokud v průběhu hlasování není dosaženo požadované účasti, není návrh schválen a není možné o něm znovu hlasovat. Pokud se k danému návrhu chce rada vrátit, musí se návrh znova podat a projít diskuzí.

Odst.4.3.6. : Členové zemské rady jsou vysokými zástupci země, měli by tedy jednat ve shodě a vzájemné úctě. Pokud nějaký zemský radní urazí, falešně obviní nebo jinak zaútočí na čest jiného radního, bude mu okamžitě odebrán přístup do budovy zemské rady a bude zahájeno hlasování o jeho potrestání.

Odst. 4.3.7.: Úřady Krále, Místodržícího, Soudce, ministra obchodu, hofmistra a veřejného žalobce nesmí být drženy osobou, která je zároveň starostou jakéhokoliv města v Markrabství Moravském. Král zároveň nesmie pôsobiť v Zemskej rade Markrabství Moravské. Pokud dojde k souběhu funkce a jednoho z uvedených úřadů, musí dotčená osoba jeden z úřadů neprodleně opustit.

Odst. 4.3.8: V prípade potreby môže byť na zhromaždenie zemskej rady (ext. forum) prizvaný aj občan ktorý má s predmetom diskusie skúsenosti. O povolení účasti na jednaní (prístup na fórum rady) rozhoduje miestodržitel.


Kapitola 4 : Diplomacie


Odst. 4.4.1. : Každý vyslanec markrabství je oficiálním zástupcem markrabství a jako takový musí složit přísahu věrnosti Markrbství Moravskému. Vyslance jmenuje místodržící po diskuzi s radou.
Text přísahy: "Slibuji na svou čest, že budu sloužit právoplatnému králi Zemí Koruny České, jak dovedu nejlépe. Že budu věrný Markrabství Moravskému, ctít jeho zákony a sloužit mu v jeho prospěch."
Dodatek pro veřící: "K tomu mi dopomáhej Jah."

Odst. 4.4.2. : Každý vyslanec může být ustanoven vyslancem v jedné zemi nebo ve více zemích v jednom království ze všech království. Vyslanec, který zastupuje markrabství při celém království, je nazýván velvyslancem.

Odst. 4.4.3. : Po ustanovení vyslancem musí vyslanec navázat kontakt s představiteli země, ve které byl ustanoven vyslancem a předat jim své pověřovací listiny. Zároveň musí navázat kontakt se svým protějškem.

Odst 4.4.4. : Vyslanec se nesmí chovat urážlivě nebo vyzývavě či jinak v rozporu dobrých mravů, pokud to není na přímý rozkaz zemské rady markrabství.

Odst 4.4.5. : Vyslanec je povinnen veškeré návrhy na uzavření smlouvy od zástupců zemí, ve kterých je jmenován i jiných, komunikovat se zemskou radou. Je oprávněn navrhovat smlouvy svým protějškům v zemích, ve kterých je jmenován, pokud zemská rada schválila její ideu.

Odst 4.4.6. : Vyslanec coby oficiální představitel země má diplomatickou imunitu. Jeho uvěznění nebo zadržení je považováno za válečný akt proti Markrabství Moravskému.

Odst. 4.4.7. : Jakýkoliv vyslanec může být ze svého postu odvolán na příkaz místodržícího.

Odst. 4.4.8. : Jakýkoliv vyslanec, který selže ve svých povinnostech vůči Markrabství Moravskému, může být souzen za velezradu



Kniha 5 – Obecně závazné vyhlášky

Kapitola 1 – regulace trhu

Odst. 5.1.1.: Cenová vyhláška

Na městských tržištích měst Markrabství Moravského je zakázáno prodávat a nakupovat zboží za ceny, které jsou mimo rozsah uvedený pro daný druh zboží v této vyhlášce.  

Toto nařízení se netýká osob, kterým bylo  zemskou radou nebo starostou města vydáno povolení tuto vyhlášku nedodržovat. Takové povolení musí příslušný obchodník mít předtím, než tuto vyhlášku poruší. Povolení je možné vydat výhradně za následujících podmínek:
Velitel policejních sil markrabství může vydat povolení agentům pátrajícím po pachatelích ekonomické trestné činnosti. Každé použití takového povolení musí být evidováno.
Hofmistr a ministr obchodu markrabství může vydat povolení osobám, které jsou držiteli grantu od markrabství, povolení musí být uvedené v podmínkách grantu, musí obsahovat název zboží. Kterého se týká a dobu, po kterou platí.
Starosta města markrabství může vydat povolení osobám, které jsou držiteli grantu od města, povolení musí být uvedené v podmínkách grantu, musí obsahovat název zboží. Kterého se týká a dobu, po kterou platí.

Na městských tržištích je možné prodávat zboží v těchto cenových relacích:

Produkt - minimální cena / maximální cena

pytel kukuřice - 2.05 / 4.50
pytel mouky - 10.00 / 25.95
pytel obilí - 10.00 / 25.95
pecen chleba - 2.05 / 8.00

půlcentýř vepřového - 15.00 / 30.95
centýř hovězího - 15.00 / 50.95
flák masa - 7.00 / 30.95
všechny druhy ryb - 7.00 / 30.95
láhev mléka - 5.00 / 15.95
ovoce - 5.00 / 15.95
zelenina - 5.00 / 15.95

unce železa - 4.00 / 20.95
tuna kamení - 6.00 / 20.95
sáh dřeva - 2.05 / 6.00
kůže - 15.00 / 35.95
smotek vlny - 5.00 / 15.95
nůž - 10.00 / 30.95
malý žebřík - 20.00 / 50.95
velký žebřík - 60.00 / 110.95
sekera - 140.00 / 240.95
člun - 80.00 / 200.95
neokované vědro - 20.00 / 65.95
vědro - 30.00 / 85.95

hůl - 5.00 / 15.95
meč - 140.00 / 240.95
štít - 20.00 / 80.95
přilba - 130.00 / 190.95

střevíce - 20.00 / 40.95
opasek - 35.00 / 50.95
pánské punčochy - 35.00 / 70.95
dámské punčochy - 35.00 / 70.95
klobouk - 40.00 / 75.95
kalhoty - 50.00 / 95.95
škorně - 65.00 / 120.95
pánská halena - 85.00 / 150.95
dámská halena - 85.00 / 150.95


Odst. 5.1.2. : Cenova vyhlaska pre cudzincov

Minimální ceny:
Chléb 5,90
Kukuřice 3,25
Půlcentýř vepřového 16,30
Centýř hovězího 32,60
Maso 18,60
Zelenina 9,60
Ovoce 9,60
Víno 9,60
Mléko 9,60
Ryby 19,00
Obilí 11,60
Mouka 13,90
Vlna 12,60
Kůže 16,00
Dřevo 3,80

Porušení této vyhlášy bude posuzováno jako dumpingové chování a proto souzeno dle odstavce 3.3.3 zákoníka Markrabství Moravského.

Jedině tento radikální krok může pomoci ochránit trh našeho markrabství před přehlcením levného zboží, které zabrání domácím výrobcům v prodeji. Proto je skutečně nutno, aby každý, kdo koupí zboží od cizinců za cenu nižší než uvedenou v této vyhlášce, informoval Konstábla. (Platnost: od 22.1.1459 00:01)


Kapitola 2 – Podporny program

Odst. 5.2.1

Účel programu
účelová půjčka na nákup druhého pole pro hráče na 1. a 2.úrovni

Standardní varianta
Podmínky programu
sú určené dohodou s komorím Markrabstva Moravského

Dohoda
maximálna hodnota grantu je 600 grošov
maximálna doba splatnosti je 90 dní
plná suma grantu môže byť vrátená v peniazoch alebo surovinách, ktoré majú rovnakú hodnotu ako grant

Mechanismy
žiadateľ obdrží grant v sume určenej dohodou s komorím
žiadateľ prevedie pomocou nákupu a predaju z grantu a do grantu peniaze z grantu do svojho inventára
žiadateľ vráti požadovanú sumu peňazí alebo suroviny do grantu podľa dohody s komorím do stanoveného dátumu
žiadateľ zrúší svoj grant do stanoveného dátumu

Doplňující informace
půjčky administruje a žádosti přijímá hofmistr Markrabství Moravské. (Pozn.: teraz je, ze administruje hrac Lubos)
(Platnost: od 24.1.1459 00:01)

Kapitola 3 – Univerzita v Brně
Odst. 5.3.1.: Motivace učitelů – garance výdělku učitelů

Nárok na mzdu:
Kmenoví učitelé Univerzity v Brně - 30 grošů za den.
Zahraniční učitelé Univerzity v Brně učící odbornosti, které neovládá žádný z kmenových kantorů – 40 grošů za den.

Podmínky:
Vyplácí se rozdíl mezi částkou obdrženou od studentů účastnících se lekce a garantovaným příjmem.

Obecné informace o programu:
Rektor univerzity dostane grant od hofmistra, po vzájemné domluvě o jeho výši.
Podrobné výpisy plateb budou uveřejněny rektorem na IG fóru univerzity.

Odst. 5.3.2.: Motivace studentů – návštěvnost:

Výše odměn:
Student dosáhne 100% v odbornosti z vlastního zaměření – bonus 100 grošů, u prvních 4 předmětů.
Student dosáhne 100% v odbornosti z vlastního či jiného zaměření z 5. a více předmětů – bonus 60 grošů.
Student dosáhne 100% v odbornosti, kterou dosud neovládá žádny z kmenových kantoru Univerzity v Brně – bonus 40 grošů.

Podmínky:
Před zařazením do programu, musí mít student bydliště na území Markrabství Moravského a to nejméně po dobu 3 měsíců.
Před vyplacením odměny musí student odučit minimálně 2 lekce v příslušné odbornosti.

Obecné informace o programu:
Rektor univerzity dostane grant od hofmistra, po vzájemné domluvě o jeho výši.
Podrobné výpisy plateb budou uveřejněny rektorem na IG fóru univerzity.



Kniha 6
Šlechtické právo


Kapitola 1. –Základní ustanovení.

Odst. 6.1.1.: Změny šlechtického práva.
a) Jakékoli změny v šlechtickém právu může učinit pouze král, nebo šlechtický sněm. Přičemž Král, nebo za jeho nepřítomnosti jim zvolený zástupce, má u změn schválených šlechtickým sněmem právo veta.
b) Momentálním zástupcem ve věcech změn šlechtického práva je místodržící Markrabství Moravského.

Odst. 6.1.2.: Právo jmenovat šlechtu.
a) Šlechtický titul a věci k němu náležící, může udělit král nebo místodržící.
b) Král může udělit kterýkoli z šlechtických titulů a věci k němu náležících, uvedených v knize 6. Král také může udělit dědičný šlechtický titul.
c) Místodržitel smí udělovat šlechtický titul a věci k němu náležící, pouze v rámci nižší šlechty uvedené v knize 6.
d) Šlechtické tituly jsou udělovány za mimořádné zásluhy o zemi.
e) Placený šlechtický titul (u nás rytíř) je brán jako šlechtický titul udělený v cizí zemi a na takové tituly se u nás v království vztahují jen tyto zákony: 6.1.3 – f), g) 6.3.1 – b), c), d),

Odst. 6.1.3.: Šlechtické tituly podmínky a výsady s nimi spojené.
a) Nižší šlechta:
Zeman - potřebná úroveň 2 – výsada erbu a přídomku

Svobodný pán - potřebná úroveň 2 - může si zvolit panoše (RP postava), přidělení erbu a přídomku (pokud již nebyl přidělen)
b) Vyšší šlechta:

Hrabě - potřebná úroveň 3 - může si zvolit panoše a mít dvůr /spravovat svůj topic na fóru (volit členy dvora)/, přidělení erbu a přídomku (pokud již nebyl přidělen)

Kníže - potřebná úroveň 3 - může si volit panoše, mít dvůr /spravovat svůj topic na fóru (volit členy dvora)/ a založit rytířský řád /spravovat svůj topic na fóru (člen řádu musí být šlechtic)/, přidělení erbu a přídomku (pokud již nebyl přidělen)
c) Erb a přídomek šlechticům přiděluje král, místodržící, nebo osoba či instituce jimi pověřená. Erb musí odpovídat pravidlům heraldiky.
d) Šlechtický titul zbavuje jeho nositele povinnosti platit daně.
e) Šlechtic je povinen dodržovat zásady dobrých mravů, bránit lid své země a dodržovat její zákony, vyjma zákonů uvedených v knize 6. Na výzvu krále v rámci království a výzvu místodržícího v rámci své země, je šlechtic povinen vstoupit do ozbrojených složek a bránit království, či zem.
f) Šlechtice může soudit pouze král, místodržící nebo osoba jimi pověřená, ta však musí být rovněž šlechtického stavu. Osoba pověřená králem se nazývá královský rozhodčí a osoba pověřená místodržícím se nazývá zemský rozhodčí, všem těmto osobám můžeme říkat rozhodčí soudce. Toto platí jak při sporech mezi šlechtici, tak i při žalobách vznesených z řad prostého lidu.
g) Šlechtic nesmí být mučen
h) Dědičný šlechtický titul znamená, že se titul převádí i na osoby blízké a to na manželku/manžela a na jedno dítě, dotyčným šlechticem vybrané. Osoby blízké tak mohou užívat stejný titul, nikoli však jako titul dědičný. Osoby blízké mohou též používat stejný erb a přídomek. Při odebrání dědičného šlechtického titulu, ztrácí šlechtický titul a věci s ním spojené i osoby blízké.

Odst. 6.1.4.: šlechtický slib.
a) Povýšení do šlechtického stavu, je vázáno šlechtickým slibem. Šlechtický slib je přijímán tím kdo budoucího šlechtice povyšuje do šlechtického stavu, tedy Králem, nebo místodržícím.
b)Znění šlechtického slibu:
Slibuji, že budu statečně bránit svou zem, svého krále a jeho lid.
Slibuji, že budu vždy hájit právo a nikdy se mu neproviním.
Slibuji, že budu jednat vždy čestně a nepošpiním jméno své země, svého krále a jeho lidu.
To slibuji na svou čest a svůj život.


Kapitola 2. - Šlechtické rody.

Odst. 6.2.1.: Šlechtické rody.
a) Šlechtický rod je skupina šlechticů používajících stejný erb a přídomek.
b) Šlechtický rod vzniká manželským svazkem dvou příslušníků šlechtického stavu, nebo udělením dědičného šlechtického titulu a následnému převodu šlechtictví na osobu blízkou.
c) Při manželském svazku dvou příslušníků šlechtického stavu dědičného, si může každý s partnerů zvolit jednoho dědice s tím, že na dědice se již dědičný titul nepřevádí.
d) Při manželském svazku dvou příslušníků šlechtického stavu s rozdílnými šlechtickými tituly se automaticky povyšuje partner s nižším titulem na úroveň svého partnera.
e) Při manželském svazku dvou příslušníků šlechtického stavu, přejímá vždy manželka erb a přídomek svého muže.
f) K manželském svazku příslušníka šlechtického stavu s příslušníkem šlechtického stavu cizího království, či jiného státního útvaru, je třeba povolení krále, nebo v jeho nepřítomnosti, příslušného místodržícího. Podmínky takového sňatku musí být předem králem nebo za jeho nepřítomnosti příslušným místodržícím schváleny. Pokud nebudou tyto podmínky splněny, bude dotyčný příslušník šlechtického stavu našeho království, svého šlechtictví zbaven.


Kapitola 3. - Provinění a tresty.

Odst. 6.3.1.: Provinění a tresty.
a) Šlechtický titul může být odebrán králem, místodržícím nebo rozhodčím soudcem a to z důvodů opakovaného porušování zásad dobrých mravů, či jiných skutků neslučujících se s jejich stavem. Pravomoc krále, místodržícího a rozhodčích soudců k odebírání šlechtických titulů je shodná s právem šlechtu soudit. Opakovaným porušováním se myslí spáchání stejného provinění dvakrát.
b) Pokud se šlechtic dopustí hrdelního zločinu, může být pouze sťat, nebo upálen.
c) Na šlechtice se vztahují všechny zákony této země, vyjma těch uvedených v knize 6.
d)Pokud je šlechtic odsouzen k trestu vězením, může se z trestu vyplatit a to 10 groši za každý den vězení mu vyměřený.
e) Při odebrání šlechtického titulu z důvodu spáchání trestného činu, je s dotyčným zacházeno jako s šlechticem až do ukončení trestu.
f) Pokud šlechtic po vyzvání bez řádné omluvy nenastoupí k obraně své země či království, bude mu šlechtický titul odebrán.
g) Pokud šlechtic poškodí jméno své země či svého království, bude mu šlechtický titul odebrán.
h)Pokud vznikne spor mezi dvěma šlechtici, nebo šlechtickými rody, může rozhodčí soudce nařídit boží soud. Boží soud se odehraje v určený den a určené aréně, podle rozhodnutí rozhodčího soudce. Při sporu šlechtických rodů, si mohou jednotlivé strany sporu vybrat svého zástupce pro boží soud z řad svého rodu.
ch) Šlechtic má právo se proti rozsudku odvolat u krále, který může rozsudek změnit nebo zrušit. V nepřítomnosti krále, se může obrátit na místodržícího své země, ten však nemůže změnit ani zrušit rozhodnutí královského rozhodčího.
i) Neoprávněné užívání šlechtického titulu, je závažný trestní čin, který může být za některých zvláště závažných okolností posouzen dokonce jako zločin hrdelní.


Kapitola 4. - Šlechtický sněm.

Odst. 6.4.1: Šlechtický sněm.
a) Šlechtický sněm je shromáždění všech šlechticů království, mimo krále, který však může být na sněm přizván jako host, avšak hlasování se neúčastní.
b) Šlechtický sněm může svolat král, v době královy nepřítomnosti místodržitel, nebo některý s příslušníků vyšší šlechty.
c) Šlechtický sněm může vydávat doporučení králi, zemským radám a starostům. Také může vydávat různá prohlášení k dění v království i mimo něj.
d) K právoplatnému schválení a vydání dokumentu šlechtického sněmu, je potřeba 3/4 účasti šlechticů království a nadpoloviční většiny hlasů, přičemž zeman má jeden hlas, Svobodný pán má dva hlasy, hrabě má tři hlasy a kníže hlasy čtyři.


Naposledy upravil edbart dne Sat Mar 02, 2013 8:03 pm, celkově upraveno 4 krát
avatar
edbart

Počet príspevkov : 605
Join date : 04. 05. 12
Age : 34

Návrat nahoru Goto down

Re: The Constitution of the Markrabstvi Moravske / Zákoník MM

Příspěvek  edbart za Mon May 28, 2012 7:08 am

Kniha 7 - Heraldika

Kapitola 1 - základní pravidla

Odst. 7.1.1: základní pravidla.

a)Pravidlo barvy a kovu.
Ve znaku nesmí ležet kov na kovu a barva na barvě.
Existují však i výjimky. Kovem se myslí zlato (žlutá barva), stříbro (bílá barva). Výjimku tvoří různé předměty či figury vložené na základní štít.
b)Heraldické figury a předměty.
Heraldické figury a předměty se kreslí vždy podle daných vzorů, to znamená, že ne vždy odpovídají svou podobou, podobě reálné.
c)Přílbice a klenot.
Přílbice sedí pevně na štítě.
Na nakloněném štítě je jen jedna přílbice a hledí směrem naklonění štítu.
Přílbice a klenot hledí vždy stejným směrem.
Přílbice nese jen jeden klenot.
d)Koruna
Koruna usazená na štítě, potlouká předchozí pravidlo, protože může sedět na štítě a přílbice je nad ní. Koruna je vždy nad symboly řádů a ostatních předmětů, nic ji nesmí překrývat.

e)Helmová korunka
Nemá význam hodnostní koruny.

f)Překrývadla
Překrývadla se kreslí v základních barvách erbu.
Nahoře je barva, dole kov.
Pokud je erb hodně barevný, mohou být jednotlivé strany barevně odlišné.
g)Řádové dekorace
Nejvýznamnější řád je vždy nejblíže erbu.
Řádovou dekoraci má u erbu pouze člen řádu.
h)Štítonoši
Štítonoši musí vždy na něčem stát, nesmí se vznášet ve vzduchu.
ch)Pravidlo levé a pravé strany
Znaky se popisují z pozice člověka, který drží štít. Pravá strana je tedy levá a naopak.

Odstavec 2 - části erbu

Odst. 7.2.1: štít.

a)Štít erbu je základ a jako jediný prvek z erbu může být zobrazován samostatně.
b)Štít erbu je vždycky nějak pomalován. Pokud je erb bez jakéhokoliv obrázku a dělení, obsahuje alespoň podklad. Takový štít se nazývá štít prostý. Tomu, jak je štít pomalován, se říká tinktura. Tinktura může být barva, kov, kožešina nebo damaskování. Barva je jakákoliv barva v erbu s výjimkou bílé a žluté. Kovy jsou zlato a stříbro (žlutá a bílá). Štít může obsahovat také, heroldské figury a figury obecné.
c) Heroldské figury jsou různé čáry, dělící štít na různě velké kousky.
d) Obecné figury, jsou všechny ostatní figury, které se kreslí vždy podle daných vzorů.
e) Kožešina je hermelín, sobol, kunina, popeličina.
f) Damaskování je ozdoba ornamentem, která se při popisu štítu nehlásí.

Odst. 7.2.2: nad štítem.

a) Nad štítem se můžou nacházet přilbice, překrývadla, klenot, točenice a korunky a hodnostní koruny.
b) Přilbice: Přílbice se do erbu kreslí ve třech barvách, nejběžnější je barva leštěného železa. Stříbrné přílbice používá vyšší šlechta, knížata a králové přílbice zlaté. Vnitřek přílbice se kreslí červeně.
Přílbice může hledět vpřed, vpravo nebo vlevo. Může být posazena uprostřed horní hrany štítu, nebo na rohu štítu.
c) Překrývadla: jsou barevný pruh látky, která splývá z vrcholu přílbice směrem dozadu a do stran. Barvy překrývadel kopírují hlavní barvy štítu, přičemž barva bývá zvenčí a kov zevnitř. Pokud je štít hodně barevný, může být levá a pravá strana barevně odlišná.
d) Klenot: nachází sena vrcholu přílby. Na rozdíl od kresby na štítě je kreslen plasticky.
Musí vyrůstat z přílbice nebo na přílbici pevně sedět. Často kopíruje figuru ve štítu, ale není to pravidlo. Klenot směřuje stejným směrem jako přílba, pokud není v blasonu uvedeno jinak.
e) Točenice a korunky: slouží k zakrytí spojení přílbice a klenotu. Točenice je svinutý konec překrývadel. Její tinktury by se tedy měly shodovat s tinkturami překrývadel. Tinktury se v jednotlivých záhybech točenice střídají. Točenice se někdy malují s vlajícími pásky, kterým se říká feflíky, můžou tam být a nemusí. Korunka na přílbici není korunou hodnostní.
f) Hodnostní koruny: koruna může sedět přímo na štítě a pak je přílbice až nad ní, nebo se koruna umisťuje na vrchol erbovního pláště či stanu a přílbice je na svém místě.

Odst. 7.2.3: kolem štítu.

a) Kolem štítu můžeme umístit, řádové dekorace, štítonoše, půdu, trofeje, heslo i pokřik, pláště a stany.
b) Řádové dekorace smí užívat jen člen řádu a tudíž nejsou dědičné. Stuhy nebo řetězy řádů obtáčejí štít a řádový odznak je na nich zavěšen uprostřed pod štítem. Je-li řádů víc, ten nejblíže středu, je vždy nejcennější.
c) Štítonoši: stojí na římse, na půdě nebo na pásce hesla. Štítonoši se mohou nacházet, vedle štítu, za štítem, nebo může být štít vložen do štítonoše.
d) Půda a trofeje: půda pod erbem je většinou trávník, občas na něm rostou rostliny, které mají určitý vztah k erbu. Na půdě se mohou povalovat různé předměty, kterým se říká trofeje. Jsou to většinou zbraně, hlavně děla, dělové koule, hmoždíře a prapory.
e) Heslo i pokřik: pod erbem může být páska, na které je napsáno heslo rodu. Na pásce mohou stát štítonoši, ale používá se i v případě, kdy erb štítonoše nemá. Této pásce se říká také motto nebo deviza. Páska je ve dvou hlavních tinkturách štítu. Nápis na pásce může být v různých jazycích. Kromě hesla se může v erbu uvádět na podobné pásce i pokřik. Pokřik je krátká věta, většinou válečný pokřik a na rozdíl od hesla je umísťován nad erb.
f) Pláště a stany: erb můžeme podložit pláštěm nebo stanem. Všechny ostatní části erbu jsou pak pod nimi schovány - až na hodnostní korunu. Plášť z koruny vychází, u stanu koruna sedí na kopuli s třásněmi a laloky, která tvoří vrchol stanu.

Odst. 7.2.4: blasonování (popis erbu)

a) Při popisu erbu nejprve popisujeme tinkturu štítu nebo dělení heroldskou figurou a jeho tinktury.
b) Pak popisujeme tinkturu a označení hlavní erbovní obecné figury.
c) Je-li štít čtvrcen, popisujeme pole zprava a shora.
Pokud jsou však dvě pole stejná, blasonují se společně stylem - v prvním a třetím černém poli zlatá orlice.
Pokud štít obsahuje štítky, popisuje se v pořadí - srdeční štítek, čestný štítek, pupeční štítek, štít.
d) Pokud má erb více figur, hlásí se nejprve figura hlavní a pak ostatní.
e) Pokud je štít rozdělen vícenásobně, začíná se vždy první hlášenou tinkturou.
Pro polcený štít se začíná zprava. Pro dělený štít shora. Štíty dělené pokosem a pošikem shora.
f) Při popisu figur se setkáme i s termíny štít posypaný a posázený určitou figurou. Pokud je štít (nebo i heroldská figura, např. břevno) posypaný (také posetý), znamená to, že je vyplněn vzorkem drobných figur, které v okraji zanikají. Pokud je posázený, nemusí mít pevné vnitřní uspořádání a nezanikají v okraji.
g) Popisujeme-li obecnou figuru, která je běžná, nemusíme popisovat ji samotnou. Popisují se pouze odlišnosti od standardu.
U čtyřnohých zvířat se předpokládá, že jsou ve skoku, tato poloha se tedy nehlásí. Hlásí se, pokud má zvíře pozici jinou.
Hlásí se doplňky, jako jsou koruna, perisonium, předměty v tlapách a podobně.
Není potřeba hlásit barvu zbroje, pokud se neliší od pravidel.
Hlásí se také figury odvrácené a přivrácené. To je případ, kdy jsou dvě stejné figury otočené k sobě - přivrácené, nebo od sebe - odvrácené.
Po skončení popisu štítu přichází na řadu řádové dekorace. Štít je ovinut kolanou Zlatého rouna
Po dekoracích hodnostní koruny. Štít kryje hraběcí koruna.
Poté se popisují přílbice. Hlásí se počet a druh. Zda je přílbice s točenicí nebo korunou a barvy překrývadel.
Neblasonují se vnitřky příleb, monile, zlaté mřížky turnajových přílbic. Nehlásí se barva přílbice s výjimkou zlaté. Neblasonuje se korunka, pokud se neliší od standardu. Neblasonuje se barva točenice, pokud není barevně odlišná od překrývadel.
U klenotů se hlásí jiný směr, než je směr přílby. Pokud je klenot shodný s hlavní figurou ve štítě, hlásíme klenot jako ve štítě nebo křídla s obrazem štítu. U lidských nebo zvířecích figur se také hlásí, zda je figura vyrážející, rostoucí nebo vyskakující.
Pokračuje se popisem hodnostních odznaků a štítonošů. U štítonošů se nehlásí, pokud hledí ke štítu.
Na závěr se popisují koruny, pokud jsou na vrcholech plášťů nebo stanů a pláště nebo stany. Opět se hlásí odchylky od normy.

Odstavec 3 - dělení erbů

Odst. 7.3.1: dělení erbů.

a) Erby dělíme na státní, zemské, rodové, městské, církevní a cechovní.
b) Státní erb: státní erby jsou erby, které si stát určil jako své oficiální nezaměnitelné označení. Státní erby vycházejí z tradic státu a stát reprezentují.
c) Zemské erby: zemský erb je erb, který si zem určila, nebo jí byl přidělen institucí, či osobou k tomu pověřenou, jako její oficiální nezaměnitelné označení. Zemské erby vycházejí z tradic země a zem reprezentují.
d) Rodové erby: rodové (šlechtické) jsou přidělovány institucí, či osobou k tomu pověřenou a jsou nezaměnitelným označením daného rodu, či šlechtice.
e) Městské erby: jsou přidělovány institucí, či osobou k tomu pověřenou a jsou nezaměnitelným označením daného města, vycházejí z tradic města a město reprezentují.
f) Církevní erby: jsou přidělovány institucí, či osobou k tomu pověřenou a jsou nezaměnitelným označením dané církevní hodnosti, či oblasti.
g) Cechovní erby: jsou přidělovány institucí, či osobou k tomu pověřenou a jsou nezaměnitelným označením daného cechu. Zpravidla erb obsahuje znak města, kde cech sídlí, do něhož je vložena figura pro daný cech typická.
avatar
edbart

Počet príspevkov : 605
Join date : 04. 05. 12
Age : 34

Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru